Subscribe
Tyto dny jsou důležité z hlediska jmenování nejvýznamnějších představitelů ECR. Mezi studijními dny ECR pořádanými ve Varšavě a sjezdem Fratelli d’Italia „Atreju“ v Římě není nouze o příležitosti k setkáním a debatám. CÍLE SETKÁNÍ
Jedná se o zajímavé příležitosti k bilancování a pochopení, jaké kroky je třeba učinit v terénu, aby se dosáhlo většího vlivu na novou Komisi von Der Leyenové, zejména s ohledem na váhu, kterou ECR získala v Evropském parlamentu, a také na váhu, které její předsedkyně – byť odstupující – Giorgia Meloniová dosahuje na mezinárodním poli. Začněme zatím čísly ve Štrasburku, kde skupina ECR v současné době čítá 78 europoslanců, předsedů a místopředsedů komisí o důležitých tématech, jako je zemědělství, rozpočet atd. Značná specifická váha, a to i s ohledem na iniciativy přijaté v mezinárodní diskusi. Je zde však také role, opět na mezinárodní úrovni, kterou zastává předsedkyně ECR a italská premiérka Giorgia Meloniová. Dvojí uznání, které přišlo v těchto dnech a které nabývá větší váhy, podíváme-li se na dvě publikace, které to potvrdily. Mluvíme o Politico a The Economist, které posvětily vynikající výsledky premiérky Meloniové v Evropě i na domácí scéně. Politico jí udělilo titul nejvlivnějšího politického lídra v Evropské unii, zatímco The Economist se zaměřuje na ekonomické výsledky Itálie, která je na čtvrtém místě mezi ostatními členskými státy Evropské unie. Uznání, které jistě souvisí s celkovým scénářem, v němž se Giorgia Meloniová v těchto letech vlády pohybovala. Svou váhu má samozřejmě i vztah s příštím prezidentem Spojených států a jeho pravou rukou Elonem Muskem, ale také to, jak se v posledních letech pod jejím vedením v Evropě umístili konzervativci. Stejně tak není pochyb o tom, že ačkoli v červenci ve Štrasburku hlasovala proti von der Leyenové, její vztah s prezidentem umožnil Itálii získat šest místopředsednických postů v nové Komisi, což je úspěch, na který by se v červenci sotva dalo lehce vsadit. TÉMATA A SETKÁNÍ VE VARŠAVĚ
Témat panelů, které ECR uspořádala pro studijní dny ve Varšavě, je mnoho a všechna jsou zajímavá a aktuální. Od debaty o rodině a sociálním modelu Evropy (kde vystoupila místopředsedkyně Evropského parlamentu Antonella Sberna a poslankyně Evropského parlamentu za Fratelli d’Italia Chiara Gemma) až po panel o evropské zelené dohodě a jejích dopadech na zemědělský sektor. Nezapomnělo se ani na témata, jako je konkurenceschopnost Evropské unie na mezinárodní úrovni, nové technologie a sociální média, systém infrastruktur v Evropě a složitá otázka vnějších hranic Unie a migračních toků. ZELENÁ ÚPRAVA A EVROPSKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Mezi řečníky panelu o Zelené dohodě a úzkém propojení této politiky EU se zemědělským sektorem v nadcházejících letech byl i vedoucí delegace Fratelli d’Italia v Bruselu Carlo Fidanza. Téma Green Deal bylo řešeno z pohledu jednoho z nejdůležitějších odvětví pro Evropskou unii: zemědělství a následně potravinářství.
Fidanza uvedl, že podle jeho názoru by bylo nutné přezkoumat některé hlavní prvky dohody mezi EU a Mercosurem, aby se omezila nerovnováha v neprospěch evropského zemědělství. V tomto případě totiž nejvyšší cenu v dohodách o volném obchodu platí evropské výrobky, a tedy zemědělci. Schválení této dohody je podle Fidanzy v současné době fakticky nemožné, aniž by bylo zasaženo zmírňujícími opatřeními – tj. kompenzacemi -, která by zemědělce před touto nerovnováhou ochránila. Jedná se opět o překonání ideologické Zelené dohody, která je na hony vzdálená realitě. Nejde jen o škody, které by mohly být způsobeny automobilovému průmyslu maniakálním zaváděním elektrické technologie – kterou mimochodem Evropská unie kontroluje jen částečně -, ale také o pohled na naše potraviny a naše zemědělce. Zdá se, že společným bodem, alespoň v řadách delegace Fratelli d’Italia, je to, co několikrát připomněl i premiér Meloni: dosažení energetické neutrality, ale prostřednictvím energetického mixu, který respektuje specifika jednotlivých členských zemí EU, a to i se zaměřením na biopaliva a jadernou energii. TÉMA VENKOVNÍCH HRANIC
Zajímavá a pro mezinárodní scénu a aktuální události související se Sýrií také zásadní je debata o vnějších hranicích EU a migračních tocích, jakož i o politice týkající se žádostí o azyl. V posledně jmenované otázce jsme v posledních dnech svědky sjednocování evropských kanceláří ohledně pozastavení procedur zaměřených na ověřování žádostí o azyl od uprchlíků přicházejících ze Sýrie, a to právě s ohledem na změněnou strukturu země a stále se vyvíjející situaci. Právě v této chvíli do debaty zasáhl Nicola Procaccini, spolupředseda skupiny ECR v Evropském parlamentu, s cílem nastínit, jaké jsou hlavní prvky konzervativního přístupu k této situaci. V první řadě je třeba přísně řídit tento jev, zejména pokud jde o výběr těch, kteří mají na azyl nárok a kteří nikoliv. Procaccini uvádí, že by bylo užitečné dát dohromady všechna potřebná opatření, aby se zabránilo eskalaci příchozích. Jako příklad uvádí Polsko po ruské invazi na Ukrajinu. Přijetím milionů Ukrajinců byla vykonána úžasná a velkorysá služba, ale zdá se, že Evropská unie toto úsilí plně nepochopila. Debata se proto může vrátit pouze k italským specifikům, přičemž se přistupuje k externalizaci otázky přistěhovalectví tím, že se začíná bojem proti obchodování s lidmi. Politika, která je prováděna za koordinace a spolupráce zemí, z nichž migranti odcházejí nebo jimiž procházejí, s konečným cílem sestavit širší politiky, které mohou v těchto místech vytvořit podmínky pro to, aby bylo zaručeno právo neemigrovat, až po vytvoření přijímacích středisek mimo hranice Evropské unie, která by umožnila vyhodnotit právo migrantů na přijetí. ATREJU A BUDOUCNOST PŘEDSEDNICTVÍ ECR
Konvent v Atreju v Římě je dějištěm toho, co lze označit za první krok ke změně předsednictví ECR. Předseda Meloni s největší pravděpodobností opustí předsednictví skupiny, které by mělo téměř jistě přejít na bývalého polského premiéra Mateusze Morawieckého.
K samotnému předání by mělo zřejmě dojít brzy, pravděpodobně již příští měsíc. V delegaci ECR, která se zúčastní inaugurace nového prezidenta USA, tak bude již nový prezident. Den inaugurace je stanoven na 20. ledna příštího roku, takže časový rámec pro toto předání je poměrně krátký, zejména pokud vezmeme v úvahu pravidla stanovená ve statutu ECR, podle nichž musí mezi svoláním Rady a volbou nového předsedy uplynout 15 dní. Kandidaturu může předložit kdokoli z konzervativní rodiny, ale váha Fratelli d’Italia a polské PiS by mohla hru v krátké době snadno uzavřít. V každém případě se na závěr Atreju naskytne příležitost k první výměně slov, jakémusi prvnímu předání, neboť Morawiecki bude přítomen v Circo Massimo na závěrečném zasedání věnovaném právě konzervativcům ECR; krátce před Meloniho projevem, plánovaným na poledne. Giorgia zastává tuto funkci od roku 2020, je první Italkou v čele strany v Evropě, a v posledních letech rozhodně určuje její směr, zvyšuje její legitimitu a váhu v evropských institucích. Foto: Giorgia, ředitelka Institutu pro výzkum veřejného mínění v Praze Alexandros Michailidis / Shutterstock.com ID 2222046149.