Subscribe
V předchozím článku The Conservative online varoval před slabinami takzvaného zeleného přechodu. Zpráva Evropského účetního dvora ze 4. července 2024 nyní potvrzuje argumenty, které strana ECR hájí. V srpnovém článku The Conservative již deník ECR Party připomínal výrok italské premiérky Giorgie Meloniové, že zelený přechod představuje „ideologickou hloupost, kterou je bezpodmínečně nutné napravit“. Je zajímavé připustit, že přibližně ve stejné době vyjadřovali auditoři Unie podobné obavy ze způsobu, jakým Von der Leyenova komise realizovala svůj zelený přechod prostřednictvím rozdělování peněz daňových poplatníků ve prospěch stran – veřejných i soukromých – ochotných se k takovému přechodu připojit. Nová zpráva se zaměřuje na čtyři členské státy, Chorvatsko, Řecko, Portugalsko a Slovensko; Evropský účetní dvůr však shledává důvod k rozšíření své metodiky a závěrů na celou Unii, neboť některé trendy lze nalézt ve všech čtyřech analyzovaných vzorcích. V rámci nástroje pro obnovu a posílení odolnosti (RRF) bylo členským státům poskytnuto 648 miliard EUR na obnovu po krizi Covid-19. RRF je přímo řízen Evropskou komisí. Jednou z podmínek, aby vlády členských států mohly tento nástroj využívat, bylo věnovat 37 % získaných prostředků na opatření v oblasti klimatu. To bylo v souladu se závazkem samotné EU vynaložit na opatření v oblasti klimatu nejméně 30 % svého rozpočtu na období 2021-2027. Podle auditorů EU existují nedostatky jak v rámci RRF, tak v národních plánech obnovy a odolnosti, a navíc i nesrovnalosti v provádění opatření. Výdaje na oblast klimatu jsou sledovány s nadměrnou mírou aproximace, což vede k nadhodnocování. Náznaky provádění RRF jsou slabé. Neexistuje žádné posouzení příspěvku RRF k cílům EU v oblasti klimatu. Kromě toho se ve zprávách nezohledňují náklady a výsledky. Cíle zeleného přechodu v rámci RRF jsou zejména tyto: energetická účinnost prostřednictvím renovací, inteligentní energetické systémy, výzkum, obnovitelné zdroje energie, železnice, čistá městská doprava a infrastruktura, energetická účinnost v podnicích, vodní hospodářství, nakládání s odpady a biologická rozmanitost. Auditoři Unie zjistili potenciální nadhodnocení přibližně u jedné třetiny opatření. K nadhodnocení došlo například u výstavby nových efektivních budov, železniční infrastruktury a elektrických sítí. Jen v těchto třech oblastech došlo k překročení o 34,5 miliardy EUR, kterému bylo možné předejít (5,3 % celkového rozpočtu RRF). Kromě toho neexistují žádné ukazatele pro opatření zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů (Evropská komise ani mnoho členských států takové měření neprovádí). Ve všech sledovaných členských státech byly platby vyplaceny bez řádného sledování pokroku. Na druhou stranu ne všechna klimatická opatření jsou tak „zelená“, jak se plánovalo, a u některých opatření byl rozpočet stanoven příliš vysoko na to, aby bylo možné dosáhnout cíle. Ukazatele pro dodatečnou instalovanou kapacitu pro obnovitelné zdroje energie neposkytují informace o nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji pro výrobu energie.
Auditoři Unie proto uvádějí, že nemohou „posoudit, do jaké míry opatření RRF v oblasti klimatu přispívají k opatřením v oblasti klimatu“. Neexistuje žádné vykazování skutečných výdajů na opatření v oblasti klimatu a vykazování založené na odhadech je tak chaotické, že Evropská komise započítává renovaci 45 000 metrů čtverečních budov směrem k ekologickému přechodu stejně jako renovaci 315 000 metrů čtverečních. Je až neuvěřitelné, že Evropská komise stále odmítá podávat zprávy o skutečných výdajích. Závěrem lze říci, že skutečnost, že RRF vyplácí granty a půjčky na zelený přechod jako jeden ze šesti pilířů, je dost špatná; ještě horší je, že Evropská komise tři roky po zahájení a vyplácení peněz daňových poplatníků nemá ponětí, zda tyto prostředky vůbec k pilíři přispívají. Zdroj obrázku: Zdroj: Table Media