Krizové řízení dodavatelského řetězce. Komise EU představila nouzový nástroj pro jednotný trh.

Nejprve pandemie Covid 19, následovaná ruskou agresí proti Ukrajině, energetickou krizí, inflací a rizikem recese. To jsou hlavní události, které v posledních dvou letech podrobují Evropskou unii zkoušce: na úrovni vlád členských států, ale také na úrovni institucionálních struktur odpovědných za správu EU.

Jedním z kritických faktorů, které se během zmíněných událostí objevily, je dodavatelský řetězec, který během pandemické fáze utrpěl skutečné blokády v logistice a maloobchodě.

Na začátku pandemické fáze byly potíže v dodavatelském řetězci způsobeny náhlými zdravotními omezeními a bezpečnostními opatřeními uplatňovanými na všech úrovních života lidí, a to jak v soukromém, tak v pracovním životě.

To se týkalo i asijských továren, které jsou výchozím bodem pro širokou škálu výrobků a dodávek v globalizovaném světě a které byly rovněž postiženy dočasným uzavřením a stále přísnějšími omezujícími opatřeními z hlediska bezpečnostních norem, jejichž cílem bylo co nejvíce omezit přítomnost lidí na pracovišti.

Paradoxní je, že systém se nadále hroutí právě kvůli vzestupu sociálních a ekonomických aktivit. To ve skutečnosti způsobilo prudký nárůst poptávky ze strany spotřebitelů, kteří jsou stále náročnější, pokud jde o dostupnost požadovaného zboží a rychlost dodání.

Celosvětový dodavatelský řetězec, který je nyní poznamenán změnami v důsledku mimořádné situace v oblasti zdraví, již v mnoha případech nedokáže uspokojit poptávku na úrovni před krizí.

Krize Covid-19 v Evropě také způsobila velkou nerovnováhu ve vztazích mezi jednotlivými členskými státy a v některých případech podkopala nezbytnou evropskou solidaritu, která se rozpadla kvůli nedostatkům v řízení jednotného trhu.

Vzájemná závislost evropských hodnotových řetězců utrpěla, když se některé státy jednostranně rozhodly uzavřít své hranice, čímž fakticky zablokovaly obchodní toky.

V této souvislosti a s ohledem na nové geopolitické výzvy, kterým čelíme, zavedla Evropská komise mimořádný nástroj, který jí dává nové pravomoci v souvislosti s dodavatelskými řetězci.

Nový nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu (SMEI), který ruší nařízení Rady (ES) č. 2679/98, má za cíl zachovat volný pohyb zboží, služeb a osob, jakož i dostupnost základního zboží a služeb pro případ nových mimořádných situací v blízké budoucnosti.

Tento nástroj, který je určen občanům a podnikům v EU, „doplňuje další legislativní opatření EU pro řešení krizí“: např. mechanismus civilní ochrany EU, jakož i pravidla EU pro konkrétní odvětví, dodavatelské řetězce nebo výrobky, jako je zdravotnictví, polovodiče nebo bezpečnost potravin, která již stanoví cílená opatření pro reakci na krize. „Zavádí vyvážený rámec pro řešení krizí, aby bylo možné identifikovat různé hrozby pro jednotný trh a zajistit jeho hladké fungování,“ uvádí se v tiskové zprávě EU.

Přesněji řečeno, nástroj umožňuje Komisi aktivně zasahovat v jednotlivých státech EU a zavazovat je k vytváření zásob zboží, které je považováno za „kritické“; zároveň budou muset podniky sdílet informace o svých skutečných výrobních kapacitách a možných zásobách nezbytného zboží pro případ krize. Kromě toho bude Komise v případě nouze určovat výrobní priority a přesměruje je na zboží považované za „klíčové“.

SMEI předpokládá zřízení poradní skupiny, vytvoření rámce pro pohotovostní plánování regulace jednotného tržního režimu dohledu a jeho přechod do nouzového režimu. Poradní skupině, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství ohledně opatření, která je třeba přijmout v případě hrozby, aby se jí předešlo, nebo aby se s ní vypořádala, pokud již probíhá, předsedá sama Komise a skládá se z jednoho zástupce z každého členského státu.

Opatření budou založena na monitorování dodavatelských řetězců, vytváření strategických rezerv, klasifikaci zboží, které má být skladováno, sdílení informací o rezervách členskými státy a koordinaci úsilí na základě cílových seznamů. Členské státy budou mít zakázáno omezovat volný pohyb zboží a služeb, pokud bude vyhlášen stav nouze, a společnosti mohou být sankcionovány, pokud zatají požadované informace.

Devět zemí EU, včetně Belgie, Dánska a Nizozemska, se však již vyslovilo proti této verzi plánu, která podle nich příliš přesahuje původní cíle.

„Vyzýváme Evropskou komisi, aby se držela svého původního plánu přijmout nástroj, který zajistí volný pohyb zboží, služeb a osob, s větší transparentností, koordinací a rychlým rozhodováním, založeným na jasném vymezení krizí spojených s volným pohybem v rámci Evropské unie,“ napsaly země v dopise adresovaném šéfům kabinetů předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, místopředsedů Margrethe Vestagerové a Valdise Dombrovskise a komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona.

Ke kritice ze strany některých členských států se přidává kritika ze strany průmyslových skupin, obchodních zástupců a dokonce i odborů. Podle těchto ustanovení hrozí společnostem, které nedodrží prioritní příkazy stanovené v rámci nouzového režimu, odpovídající pokuty až do výše 1,5 % jejich obratu, zatímco společnostem, které neposkytnou správně informace požadované Komisí, hrozí pokuty až do výše 300 000 EUR.

Riziko spočívá v tom, že opatření by mohla případnou krizi prohloubit, místo aby ji zmírnila, protože zveřejňování obchodně citlivých informací o zásobách a výrobních kapacitách nebo usměrňování obchodních rozhodnutí shora by mohlo mít v konečném důsledku negativní dopad na společnosti, jak uvádí Martynas Barysas BusinessEurope, největší skupiny zaměstnavatelů v regionu.

Podle EuroChambres návrh Komise překračuje své původní cíle a zavádí opatření, která jdou nad rámec toho, co bylo zamýšleno, jako například „režim dohledu“, což může vést k právní nejistotě.

Návrhy předložené 19. září navazují na oznámení Evropské komise, která ve své aktualizované zprávě uvedla. sdělení o průmyslové strategii z května 2021, plánovala předložení zvláštního nástroje, který by zaručoval volný pohyb zboží, služeb a osob, jakož i větší transparentnost, koordinaci a solidaritu v případě nouze.

Tento nový nástroj bude zapadat do rámce již existujících právních nástrojů EU, které jsou obecně určeny pro řešení krizí, jako je mechanismus civilní ochrany Unie. SMEI se proto zaměří na odstranění překážek a zachování volného pohybu zboží, služeb a osob a na zajištění dostupnosti kritických výrobků na jednotném trhu v případě aktivace a doplní další nedávno přijatá opatření EU a návrhy Komise, které zavádějí cílenější opatření týkající se určitých aspektů krizového řízení nebo jsou relevantní pro konkrétní odvětví. Jedním z nich je Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné události v oblasti zdraví (HERA). Dalším specifickým nástrojem je krizový plán pro zajištění dodávek potravin a jejich bezpečnosti. Do tohoto rámce zapadá i Evropský akt o čipech.

Opatření v současné době projednává Evropský parlament a Rada Evropské unie. Po přijetí nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Navržené nástroje by měly členským státům pomoci posílit stávající vazby a stále více podporovat procesy spolupráce a vnitřní vztahy s cílem upevnit privilegované vztahy, které v rámci EU existují. Zůstat „jednotní v rozmanitosti“, a to i v době krize.

The text was translated by an automatic system