Subscribe
Dodávky energie jsou novou výzvou, které bude Evropská unie v nadcházejících měsících čelit. Nejde jen o ekonomickou otázku, ale také o klíč k politické budoucnosti EU: pokud bude 27 členských států schopno na krizi reagovat kompaktně, bude EU silnější. Pokud se EU podaří dělat lépe a rychleji to, co by měl každý stát dělat sám za sebe, pak se ukáže, jak je důležité v některých otázkách stále těsněji a důrazněji spolupracovat. V opačném případě bychom měli očekávat nové vlny euroskepticismu, které odezněly se společným zvládáním pandemie a sdílením dluhu.
Zdá se však, že cesta vede do kopce. Neformální dokument, který Evropská komise předložila členským státům v rámci příprav na zasedání Evropské rady pro energetiku svolané rotujícím předsednictvím na 30. září do Bruselu, počítá především s návrhem cenového stropu pro ruský plyn, který se však nebude vztahovat na ostatní dovozy.
Pro Evropskou komisi by bylo obtížné (a riskantní) uplatnit obecný cenový strop, protože by to mohlo vést k narušení dodávek. Uvážíme-li však, že v současné době se do Evropy dostává pouze 9 % ruského metanu (oproti 40 % v předválečném období), je zřejmé, že toto rozhodnutí by pomohlo jen velmi málo.
Komise pracuje na balíčku opatření, která mají občanům a podnikům pomoci vydržet neuvěřitelný nárůst účtů a mít dostatek energie na přečkání zimy: v první řadě jde o povinné snížení spotřeby o přibližně 10 % měsíčně a o 5 % v době, kdy je spotřeba nejvyšší, v souladu s časovými rozsahy stanovenými jednotlivými členskými státy; existuje také omezení příjmů podniků vyrábějících elektřinu z jiných zdrojů než z plynu.
„Pro případ možného přerušení dodávek,“ uvádí se ve výše zmíněném neoficiálním dokumentu, „by mohla být zavedena povinná solidární opatření, která by zajistila, že všechny členské státy budou mít přístup k plynu, který potřebují k obsluze chráněných zákazníků a kritických průmyslových odvětví.“
Patnáct členských států, včetně Itálie, Francie, Španělska a Polska, písemně požádalo Komisi o stanovení stropu pro všeobecnou cenu plynu. Mezi signatáři chybělo Německo, které se k tomuto opatření stavělo skepticky, a Nizozemsko, které bylo zcela proti zásahům omezujícím trh.
„Tváří v tvář společným hrozbám naší doby se nemůžeme dělit podle prostoru v našich národních rozpočtech. Na nadcházejících zasedáních Evropské rady musíme ukázat, že jsme jednotní, odhodlaní a solidární,“ řekl italský premiér Mario Draghi, kterého rozladil postoj některých jeho kolegů.
Evropská komise byla opět obviněna z upřednostňování německých postojů. Kancléř Scholz již minulý týden prohlásil, že Německo investuje 200 miliard eur, aby zbrzdilo růst cen, a dokonce znárodnilo hlavního německého dovozce plynu, společnost Uniper.
Maďarsko je i nadále proti omezení cen ruského plynu. Pro Budapešť by bylo řešením zrušení sankcí vůči Rusku, alespoň v oblasti energetiky, což je postoj, který vyjádřil maďarský ministr Gulyas, který řekl: „Kdyby zítra zrušili alespoň energetickou část sankcí vůči Rusku, měli bychom polovinu všeho, cen a inflace. Komise bohužel zvolila jinou cestu a vydala se opačným směrem. Tím Rusku neškodíme, ale zajišťujeme mu obrovské zisky“.
Ke schválení opatření týkajících se cenových stropů však bude zapotřebí kvalifikovaná většina zemí, které představují alespoň 65 % celkového počtu obyvatel EU. Poslední tah, který může mít cenu celé hry, tedy zůstává v rukou Německa, rozhodně ne Maďarska.
Hlasování o novém balíčku sankcí proti Rusku bude jiné. V Radě bude zapotřebí jednomyslnosti.
Schopnost 27 členských států pracovat na společných cílech bude v nadcházejících hodinách podrobena těžké zkoušce. Občané a podniky se mezitím ocitají na pokraji propasti a na konci měsíce musí platit stále dražší účty.
The text was translated by an automatic system