Subscribe
Trump se vrací do Bílého domu: Druhé funkční období, které mění dějiny
20. ledna složil Donald Trump, zástupce Republikánské strany, oficiální přísahu jako 47. prezident Spojených států. Tato událost znamenala historický návrat Trumpa do Bílého domu, který předtím zastával funkci 45. prezidenta. Jeho inaugurace se vyznačovala strhujícím projevem, v němž rezonovala směs optimismu a odhodlání. Ve svém přesvědčivém projevu Trump prohlásil, že s jeho druhým funkčním obdobím začne „zlatý věk Ameriky“, a udal tón revitalizace a ambicí. Zformuloval svůj hlavní cíl a zdůraznil závazek upřednostňovat zájmy Spojených států a jejich občanů nade vše ostatní. Ve svém projevu podrobně popsal řadu odvážných slibů a strategických prohlášení zaměřených na podporu hospodářského růstu, posílení národní bezpečnosti a posílení americké suverenity na globální scéně. Inaugurace znamenala nejen významný okamžik v americké politické historii, ale také položila základy pro další program jeho administrativy. V projevu plném ostré kritiky washingtonského establishmentu, který označil za „extremistický a zkorumpovaný“, se Trump zavázal k radikální proměně amerického vládnutí. Jen několik hodin po své inauguraci podepsal řadu exekutivních příkazů, které signalizují rozhodný odklon od předchozí administrativy. Patřilo k nim vyhlášení výjimečného stavu podél mexické hranice, aby se urychlila deportace migrantů se záznamem v trestním rejstříku, odstoupení Spojených států od Pařížské dohody o klimatu a zahájení předběžných jednání o ukončení války na Ukrajině. Trump od počátku předváděl neochvějnou oddanost svým předvolebním slibům a rychlostí a rozsahem svých kroků překvapil i zkušené politické analytiky. Jeho druhé funkční období se rýsuje jako období radikální transformace Spojených států, počínaje imigrací – dlouhodobým základním kamenem jeho politické platformy. První šok přišel v podobě bezprecedentního zásahu na americko-mexické hranici. Byly nasazeny tisíce dalších pohraničníků, postaveny nové úseky hraniční zdi a zahájeny masové deportace. Deklarovaný cíl: „vyčistit“ Ameriku od toho, co Trump nazývá „kriminální nelegální imigrací“.
Narušení ekonomiky: Amerika na prvním místě
V ekonomické oblasti byla Trumpova opatření stejně rušivá. Zahájil globální obchodní válku zavedením vysokých cel až do výše 60 % na určité čínské zboží a 10 % na téměř veškerý dovoz. Cílem je přimět zahraniční společnosti, aby přesunuly výrobu do Spojených států, a oživit tak domácí výrobu a tvorbu pracovních míst. Současně Trumpova administrativa učinila rozhodný obrat v energetické politice, což znamenalo výrazný zvrat v úsilí předchozí administrativy o ekologické iniciativy a udržitelnost. Upřednostňováním fosilního průmyslu administrativa povolila nové projekty těžby v ekologicky citlivých oblastech, včetně aljašské národní rezervace Arktida a Mexického zálivu. Tyto kroky se setkaly s nadšením ropné a plynárenské lobby, která je považovala za předzvěst nové éry expanze a ekonomických příležitostí. Obnovené zaměření na těžbu fosilních paliv mělo za cíl posílit americkou energetickou nezávislost a urychlit těžbu a spotřebu ropy a zemního plynu, a tím změnit podobu národního energetického sektoru.
Zahraniční politika: Třesoucí se spojenectví
V oblasti zahraniční politiky je přístup Donalda Trumpa stejně nekonvenční a dynamický, jak mnozí pozorovatelé očekávali. Nedávno inicioval komplexní přehodnocení americké finanční pomoci Ukrajině a odvážně prohlásil, že Amerika již nemůže nést rozsáhlou finanční zátěž spojenou s rolí „světového policisty“. Tento postoj odráží posun k izolacionističtějšímu postoji a zdůrazňuje snahu upřednostnit domácí problémy před mezinárodními závazky. Trump se sice vyslovil pro okamžité zastavení toho, co označil za „hloupou válku“ na Ukrajině, ale nevyhýbal se ani přísnému varování ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně uvalení případných nových sankcí. Tato juxtapozice obhajoby míru a současného vyhrožování zvýšenými trestními opatřeními poukazuje na složitost a nepředvídatelnost jeho zahraničněpolitické strategie.
Kulturní revoluce a domácí politika
Trumpovo druhé funkční období se rovněž vyznačovalo silným zaměřením na kulturní a sociální otázky. Během své kampaně opakovaně odsuzoval „extrémní progresivismus“ a jako prezident zakázal na univerzitních kampusech to, co považuje za „ideologické učení“. Snížil financování vzdělávacích programů považovaných za příliš liberální, což vyvolalo protesty po celé zemi. V oblasti občanských práv jeho administrativa zdvojnásobila obranu vlastnictví zbraní, postavila se proti právu na potrat a omezila sebeurčení pohlaví. Trump zopakoval své poslání „navrátit Americe její tradiční hodnoty“. Dokonce i trest smrti se vrátil do popředí veřejné debaty – Trump navrhl trest smrti pro hlavní obchodníky s drogami.
Konzervativní ekonomický program
Trumpův ekonomický program je v zásadě založen na sérii daňových škrtů, jejichž cílem je stimulovat růst a podpořit investice. Zdůrazňuje význam poskytování pobídek pro prosperitu podniků, což zahrnuje deregulaci a podporu domácí výroby. Jeho opakované tvrzení, že „Musíme být opět nejsilnější“, slouží jako mobilizační heslo a zdůrazňuje jeho odhodlání posílit ekonomickou dominanci Ameriky na globální scéně. Zdá se, že v případném druhém funkčním období je Trump připraven nejen pokračovat v politice ze svého prvního funkčního období, ale výrazně ji posílit. To naznačuje posun k agresivnějšímu a transformačnímu přístupu, jehož cílem je realizovat jeho vizi komplexní konzervativní revoluce. Zdá se, že tato iniciativa neusiluje pouze o zachování statu quo, ale o zásadní přetvoření různých aspektů národního ekonomického a sociálního prostředí, což odráží závazek upřednostňovat především americké výrobky a chránit americká pracovní místa.
Mezinárodní přítomnost a role Giorgie Meloniové
Trumpova inaugurace se kvůli nepříznivému počasí konala v Rotundě Kapitolu. Mezi významnými hosty byli odstupující prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová, jakož i mezinárodní představitelé, například argentinský prezident Javier Milei a italská premiérka Giorgia Meloniová (FdI, ECR). Meloniová byla jediným evropským lídrem, kterého Trump na akci oficiálně pozval, čímž zdůraznil její jedinečnou roli při podpoře strategického partnerství mezi Itálií a Spojenými státy. Zúčastnila se celého ceremoniálu, včetně bohoslužby v episkopálním kostele svatého Jana, a zdůraznila význam posílení dialogu s novým americkým prezidentem. „V dnešním napjatém politickém klimatu je zapojení prezidenta Trumpa nejen nezbytné, ale i zásadní,“ prohlásila Meloniová a naznačila, že Itálie by mohla sloužit jako prostředník mezi Washingtonem a Bruselem.
Reakce a kontroverze
V Itálii vyjádřila Elly Schleinová, předsedkyně Demokratické strany (S&D), agresivní nesouhlas s Meloniho účastí a obvinila Trumpa ze snahy rozdělit Evropu. Schleinová však svými výroky vzbudila jen malou pozornost, a to i v levicově orientovaných médiích, což podtrhuje její klesající vliv. Více prostoru bylo věnováno osobnostem, jako jsou Elon Musk, Mark Zuckerberg a Shou Zi Chew, což odráží prolínání politiky a technologií na inauguraci. Několik dní před touto událostí Trumpova administrativa oznámila kontroverzní zákaz TikToku, což vyvolalo obavy mezi generací Z a tvůrci obsahu. Překvapivým krokem Trump pouhých několik hodin po své přísaze aplikaci obnovil a označil to za akt „pragmatismu“. Zuckerberg, generální ředitel společnosti Meta, přispěl na inauguraci 1 milionem dolarů, ale zdržel se veřejných prohlášení. Musk však čelil kritice levice za své gesto, kdy během Trumpova projevu natáhl ruku – tento moment některá média absurdně přirovnávala k fašistickému pozdravu. Toto nepodložené obvinění bylo rychle odmítnuto, což dále zdiskreditovalo levici, která se spoléhá na zastaralou rétoriku.
Historický zlom
Inaugurace Donalda Trumpa v roce 2025 znamená pro Spojené státy historický zlom. Trump svým radikálním politickým programem zahájil hlubokou institucionální, ekonomickou a sociální transformaci. Přítomnost Giorgie Meloniové podtrhuje potenciál Itálie jako klíčového diplomatického mostu mezi Washingtonem a Bruselem. Osobnosti jako Zuckerberg a Musk potvrdily svou podporu tomuto novému politickému směru, zatímco veřejnému diskurzu dominují debaty o migraci, energetice a mezinárodním financování. Trumpovo prezidentství slibuje, že hluboce změní domácí i globální dynamiku, vyvolá bezprostřední obavy a připraví půdu pro novou spornou kapitolu mezinárodní politiky.