Úloha Irska v politice EU v oblasti změny klimatu

Úloha Irska v politice Evropské unie v oblasti klimatu je v posledních letech stále důležitějším tématem. Proveditelnost dekarbonizace při zachování hospodářského růstu však zůstává velmi sporná – zejména vzhledem k odporu EU vůči jaderné energii. Navzdory snahám o snížení emisí uhlíku a rozšíření obnovitelných zdrojů energie představuje irský zemědělský sektor, závislost na fosilních palivech a neefektivita bydlení významné překážky, které nelze snadno překonat. Navíc uhlíkové daně, které jsou často uváděny jako řešení, mohou způsobit více škody než užitku, protože zatěžují běžné občany a podniky, aniž by přinesly významné snížení emisí.

Tento článek se zabývá úlohou Irska v politice EU v oblasti změny klimatu, významnými omezeními jeho současného přístupu a obtížnými kompromisy, které tvůrci politik stále ignorují.

Politika EU v oblasti změny klimatu a závazky Irska

EU se stala světovým lídrem v oblasti opatření proti změně klimatu, a to díky ambiciózním cílům v rámci evropské zelené dohody a balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Tyto cíle se však často zdají být spíše aspirační než realistické, zejména pro zemi, jako je Irsko, která nemá jaderný energetický sektor a je do značné míry závislá na zemědělství a dopravě. Mezi klíčové závazky Irska v rámci politiky EU v oblasti klimatu patří:

• Dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 podle evropského zákona o klimatu.
• Snížení emisí skleníkových plynů (GHG) o více než 50 % do roku 2030.
• rozšíření podílu obnovitelných zdrojů energie na 80 % výroby elektřiny do roku 2030.
• Postupné ukončení výroby energie z rašeliny a uhlí ve prospěch větrné a solární energie.

Navzdory těmto závazkům má Irsko neustálé problémy s plněním cílů snižování emisí stanovených EU. Přílišné spoléhání na nestálé obnovitelné zdroje energie, jako je větrná energie, vyvolává vážné obavy o stabilitu sítě a energetickou bezpečnost, zejména bez jaderné energie jako základního zdroje.

Úspěchy irského úsilí v oblasti klimatu – ale za jakou cenu?

Rozšíření obnovitelných zdrojů energie

Irsko se stále více spoléhá na větrnou energii a více než 40 % elektřiny se vyrábí z větrných elektráren. Nedostatek stálé výroby základního zatížení však znamená, že závislost na dovozu plynu zůstává vysoká a období nízkého výkonu větrné energie nadále představují velký problém. Vláda trvá na vyloučení jaderné energie a Irsko se tak dostává do nejisté situace, kdy náklady na energii zůstávají nestabilní a spolehlivost sítě je stále více ohrožena.

Uhlíková daň: Zatížení veřejnosti?

Irsko bylo jednou z prvních zemí EU, která v roce 2010 zavedla uhlíkovou daň a postupně ji zvýšila na 41 EUR za tunu v roce 2024, přičemž do roku 2030 plánuje dosáhnout 100 EUR za tunu. Tvůrci politik sice tvrdí, že tato daň motivuje k ekologičtějším rozhodnutím, ve skutečnosti však nepřiměřeně zatěžuje domácnosti a podniky, které se již nyní potýkají s vysokými náklady na energie. Uhlíková daň neúměrně postihuje jednotlivce s nižšími příjmy a má jen malý dopad na velké znečišťovatele, kteří mohou náklady jednoduše absorbovat nebo je přenést na spotřebitele.

Legislativní pokroky s nejistým výsledkem

Zákon o opatřeních v oblasti klimatu a nízkouhlíkovém rozvoji (2021 ) poskytuje právně závazný rámec pro irskou politiku v oblasti klimatu, ale jeho účinnost zůstává sporná. Bez jaderné energie nebo zásadních technologických průlomů není jasné, jak Irsko tyto právně závazné emisní cíle splní, aniž by ochromilo své hospodářství nebo přesunulo emise do jiných zemí.

Výzvy Irska v oblasti klimatu v kontextu EU

Zemědělství a emise metanu: Problém bez řešení?

Jednou z největších výzev pro Irsko je sektor zemědělství, který se na celkových národních emisích podílí téměř 38 %, a to především kvůli metanu z chovu hospodářských zvířat. Navzdory výzvám ke snížení stavů skotu v zemi je to vzhledem k ekonomické závislosti Irska na vývozu mléka a hovězího masa politicky i ekonomicky neproveditelné. Navrhovaná řešení zahrnují:

• Snižování národních stád skotu – nerealistický a ekonomicky zničující přístup.
• Podpora zavádění udržitelných zemědělských technik, které však stále nejsou ve velkém měřítku osvědčené.
• Podpora zalesňování a zachycování uhlíku v půdě, ale tato opatření sama o sobě nemohou kompenzovat emise z odvětví, které tvoří páteř irské ekonomiky.

Doprava a závislost na fosilních palivech: Snadná náprava není možná

Irské odvětví dopravy je stále silně závislé na fosilních palivech a podílí se na celostátních emisích přibližně 20 %. Na rozdíl od mnoha evropských zemí Irsko pomalu zavádí řešení veřejné dopravy, což je způsobeno nedostatečnými investicemi do infrastruktury a rozptýleným venkovským osídlením. Snaha o široké rozšíření elektromobilů naráží na řadu překážek, včetně vysokých nákladů na elektromobily, nedostatečných nabíjecích sítí a závislosti na elektřině, která se stále vyrábí z fosilních paliv.

Bydlení a energetická neefektivita: Nereálná očekávání?

Neefektivní bytový fond v Irsku je dobře známým problémem, ale modernizace domů je pomalý a nákladný proces. Vláda sice zavedla programy dotací na modernizaci, ale rozsah potřebné modernizace je ohromující a mnoho majitelů domů si prostě nemůže dovolit potřebnou modernizaci. Bez jaderné energie nebo jiných spolehlivých zdrojů energie zůstává irská rozvodná síť zranitelná a ceny energie v blízké budoucnosti pravděpodobně neklesnou.

Úloha Irska při utváření politiky EU v oblasti klimatu: Cvičení v marnosti?

Irsko jako členský stát EU politiku EU v oblasti klimatu nejen sleduje, ale také ji aktivně ovlivňuje. Vzhledem ke své ekonomické struktuře a geografickým podmínkám se však Irsko často zasazuje o:

• Pružnost v oblasti emisních cílů v zemědělství, ale s omezeným úspěchem.
• Zvýšené financování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které však bez jaderné energie zůstává neúplným řešením.
• Rámec spravedlivého přechodu, který by zajistil, že venkovské a zemědělské komunity nebudou neúměrně postiženy, ačkoli mnozí pochybují, zda je toho možné dosáhnout.

Irsko sice podporuje uhlíkové daně na hranicích, jejichž cílem je zabránit úniku uhlíku z dovozu s vysokými emisemi, ale tato opatření pravděpodobně nevyváží širší problémy způsobené nevyváženou strategií dekarbonizace, která vylučuje jadernou energii.

Výhled do budoucna: Je irská klimatická strategie udržitelná?

Vzhledem k tomu, že EU stále intenzivněji usiluje o klimatickou neutralitu, stojí Irsko před stále obtížnější cestou. Několik zásadních otázek zůstává nevyřešeno:

a. Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie – ale bez záložního plánu

Ambiciózní plány Irska na rozšíření větrné energie na moři mohou přinést určitou úlevu, ale nedostatek spolehlivého základního zdroje energie znamená, že energetická bezpečnost zůstává ohrožena. Pokud nebude jaderná energetika přehodnocena, bude Irsko i nadále záviset na fosilních palivech, což podkopává jeho klimatické cíle.

b. Zemědělství: Zemědělství v krizi?

Výzvy ke snižování emisí ze zemědělství bez životaschopné alternativy hrozí poškozením irského venkovského hospodářství a zároveň nepřinášejí smysluplné přínosy v oblasti klimatu. Předpoklad, že nové technologie včas poskytnou řešení, není zdaleka jistý.

c. Uhlíková daň: Více škody než užitku?

Pokud se daně z uhlíku budou i nadále zvyšovat, může se stát, že ekonomická zátěž domácností a podniků bude neudržitelná. Namísto toho, aby tvůrci politik přenášeli náklady na spotřebitele, měli by zvážit alternativní přístupy, jako je například pobídka k investicím do jaderné energetiky nebo technologické inovace v oblasti zachycování uhlíku. Role Irska v politice EU v oblasti změny klimatu je plná rozporů. Vláda se sice zavázala k ambiciózním cílům snižování emisí, ale její odmítání jaderné energie, spoléhání se na neúčinné uhlíkové daně a nerealistické zemědělské politiky činí dosažení těchto cílů bez vážných ekonomických důsledků velmi nepravděpodobným. Bez zásadních politických změn se Irsko může ocitnout v nejhorším z obou světů – nesplní cíle EU v oblasti klimatu a zároveň bude muset vynaložit na své hospodářství ochromující náklady. Je čas na pragmatičtější a technologicky rozmanitější přístup ke klimatické politice.