Bouře Éowyn. Přístup k penězům se vrací na pořad dne

V době psaní tohoto článku (leden) se Irsko stále potýká s bezprecedentním poškozením infrastruktury v oblasti elektřiny, vody a telekomunikací, které způsobila bouře Éowyn.

Mediální éter ovládá rostoucí míra frustrace veřejnosti a politiků, kterou doprovází požadavky na odpovědnost za to, jak dlouho trvá státním a polostátním úřadům obnovit přístup k životně důležitým službám.

Zatímco 635 000 objektů bylo částečně nebo úplně obnoveno, více než 100 000 dalších objektů, včetně podniků, farem a domácností, zůstává i více než týden po události bez proudu a podle všeho se normální úroveň služeb obnoví až začátkem února.

Jednou z otázek, které se v tomto sboru kritiky a odsouzení znovu objevily, je křehkost přístupu k elektronickým platbám a s tím související význam zachování a ochrany přístupu k hotovosti jako formě platby za zboží a služby.

Vysoká poptávka po zachování přístupu k hotovosti zůstává v Irsku v posledních letech stabilní, a to i přesto, že souběžně dochází k dramatickému nárůstu preferencí spotřebitelů v oblasti digitálních plateb.

Průzkum spotřebitelského bankovnictví, který v roce 2022 provedlo irské ministerstvo financí, zjistil, že hotovost je preferovanou platební metodou pro každého pátého člověka. Míra preference byla ještě vyšší u lidí ve věku 55 let a více.

Statistiky irské centrální banky také ukazují, že v roce 2023 činila celková hodnota karetních transakcí v Irsku více než 90 miliard eur. EUR, zatímco hodnota výběrů hotovosti za stejné období činila 13 miliard EUR.

Úroveň poptávky po hotovosti v Irsku je podobná jako v jiných jurisdikcích v eurozóně. Studie ECB o platebních postojích spotřebitelů v eurozóně (SPACE12), provedená před nástupem pandemie COVID, zjistila, že spotřebitelé stále používají hotovost převážně pro fyzické platby na prodejních místech (POS) a platby mezi osobami (P2P), přičemž 73 % objemu transakcí na prodejních místech a P2P uskutečněných pomocí hotovosti jako platby .

Epizodou, která se stala ztělesněním citlivosti otázek spojených s irskou debatou o přístupu k hotovosti a míry odloučení, která může existovat na politické a bankovní úrovni, je rozhodnutí Allied Irish Bank (AIB), která 19. července 2022 veřejně oznámila, že hodlá zrušit bankomaty, výběry hotovosti a podávání šeků v 70 ze svých 170 poboček po celé zemi. Značná část z těchto 70 poboček se nacházela ve venkovských oblastech, které již nyní nemají dostatečnou dostupnost bankovních a poštovních poboček.

Odpor byl tak velký, že společnost AIB byla donucena k trapně rychlému obratu, který vedl ke zrušení této politiky o pouhé tři dny později, 22. července.

Politická kontroverze se rozhořela poté, co vyšlo najevo, že úředníci ministerstva financí se sice 15. července sešli s AIB, ale naprosto nepředvídali, že si veřejnost a politici přejí zachovat přístup k hotovostním zařízením, a zároveň neinformovali ministra financí až do 18. července, takže ho toto oznámení zaskočilo.

Není pochyb o tom, že tato epizoda přímo přispěla k tomu, že ministerstvo financí v listopadu 2022 v rámci přezkumu retailového bankovnictví doporučilo, aby byla v průběhu roku 2023 vypracována legislativa o přístupu k hotovosti.

Přezkum konkrétně doporučil, aby právní předpisy o přístupu k hotovosti:

„Požadovat, aby banky, které splňují objektivní kritéria, poskytovaly přiměřený přístup k hotovosti. Kritéria ‚přiměřeného přístupu k hotovosti‘ budou definována po konzultaci s centrální bankou a dalšími zúčastněnými stranami a počátečním cílem právních předpisů bude zachovat přístup na úrovni prosince 2022; a stanovit, že kritéria může změnit ministr financí nařízením na základě průzkumu a doporučení centrální banky. To umožní, aby další vývoj hotovostní infrastruktury byl řízen spravedlivým, řádným, transparentním a rovným způsobem pro všechny zúčastněné strany.“

Teprve v lednu 2024 však byla nakonec zveřejněna legislativa o obecném systému přístupu k hotovosti a v únoru a březnu 2024 proběhla předlegislativní kontrola návrhu zákona Společným výborem irského parlamentu pro finance, veřejné výdaje a reformy a Taoiseachem.

Vzhledem k nepřiměřenému dopadu na venkovské komunity měl smíšený výbor nakonec doporučit, aby byla zřízena monitorovací a revizní skupina zahrnující členy z komunitního a dobrovolnického sektoru, která by měla poskytnout mechanismus, jehož prostřednictvím by zranitelné skupiny mohly vznášet obavy týkající se přístupu k peněžní infrastruktuře.

Další klíčová ustanovení obecného systému a následného návrhu zákona byla identifikována v analýze společnosti Arthur Cox. Patří mezi ně:

Ačkoli zákon po rozpuštění předchozího parlamentu Dáil pozbyl platnosti, nový vládní program vyjednaný po všeobecných volbách v listopadu 2024 obsahuje výslovný závazek zachovat přístup k hotovosti a podporovat její další přijímání v naší ekonomice.

To je v souladu s hotovostní strategií Eurosystému, na které se v září 2020 dohodlo 19 guvernérů centrálních bank eurozóny a Výkonná rada ECB.

Tato strategie uznává zásadní odpovědnost Eurosystému a širšího bankovního sektoru za zajištění „tří A“ – dostupnosti, přístupu a akceptace hotovosti.

Strategie dále popisuje, co to znamená v praxi:

Přetrvávají však pochybnosti o tom, jak dlouho bude možné tyto závazky věrohodně udržet s ohledem na souběžnou politiku ECB, jejímž cílem je prozkoumat zavedení digitálního eura a jejíž vyšetřovací fáze byla zahájena v roce 2021.

Tato fáze skončila v říjnu 2023, kdy Rada guvernérů ECB schválila zahájení dvouleté přípravné fáze, která potrvá do 31. října 2025 a jejímž cílem je „položit základy pro potenciální emisi digitálního eura“, a to „dokončením souboru pravidel pro digitální euro“.

Evropská komise rovněž zveřejnila „balíček k jednotné měně“, který stanoví legislativní rámec pro zavedení digitálního eura.

ECB tvrdí, že digitální euro bude vždy doplňovat, nikoli nahrazovat hotovost, a „nabídne jednotlivým uživatelům větší svobodu volby tím, že poskytne bezpečné a dostupné platební řešení“.

Důvodem pro tuto politiku je také přesvědčení ECB, že digitální euro „posílí měnovou suverenitu Evropy a sníží naši závislost na velkých neevropských soukromých poskytovatelích plateb, kteří v současnosti dominují evropskému prostředí“.

Potenciální nebezpečí digitálního eura je však akutní. Patří k nim reálné riziko, že dominance a dosah ECB a bank obecně může nakonec vést ke skryté marginalizaci hotovosti, a tím donutit lidi k formě placení, kterou by si za normálních okolností nevybrali. Obavy o ochranu soukromí vznikají také v tom, že schopnost jednotlivců zachovat si finanční soukromí by mohla být narušena digitálním sledováním. Existují také jasné problémy týkající se toho, jak zachovat přístup k digitálním platbám po událostech, jako je výpadek proudu, kybernetické útoky, nebo v případě komunit, které nemají žádné nebo špatné připojení k internetu.

Bez ohledu na řeči ECB o „potenciálním vydání digitálního eura“ se zdá být více než pravděpodobné, že EU a Irsko přijmou politiku digitálního eura někdy po roce 2025. Irská centrální banka již ostatně digitální euro pochválila ve své stručné zprávě pro finanční výbor parlamentu Dáil k roku 2024:

„Z pohledu spotřebitelů by digitální euro nabídlo všeobecně přijímaný digitální platební prostředek, který by bylo možné bezplatně používat v celé eurozóně při platbách v obchodech, na internetu nebo mezi lidmi. Z pohledu obchodníků by digitální euro jako skutečně celoevropské řešení mohlo poskytnout jednodušší a levnější alternativu k současnému roztříštěnému platebnímu prostředí, v němž obchodníci působí.“

Na obzoru se však objevují bouřková mračna, která naznačují problematičtější cestu do digitálního ráje, kterou navrhuje ECB.

První náznaky lze spatřit ve veřejné konzultaci Evropské komise z roku 2022. Drtivá většina z 16 299 odpovědí občanů EU se vyslovila proti přijetí digitálního eura s odkazem na ztrátu soukromí při jejich transakcích, vládní kontrolu.

Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské záležitosti rovněž vyjádřil obavy ohledně nákladů na zavedení digitální měny a ohledně toho, že ECB nedokázala jasně nastínit, jaký další přínos mohou občané z digitálního eura získat.

Jedna věc je jasná – občané EU, ať už žijí v Irsku nebo jinde, nemají trpělivost se systémem plateb, který se zhroutí, když dojde k výpadku elektrické sítě. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že preference hotovosti bude i nadále pokračovat ve stejně vysoké míře, jako tomu bylo v minulosti. To, do jaké míry to EU/ECB respektuje, může ještě ukázat, jak upřímný je její závazek vůči vůli občanů po doplňkových formách zákonného platidla, zejména když je konfrontována s mocnou a všudypřítomnou bankovní a finanční lobby.