Za každodenními problémy, jako jsou kriminalita, migrace a ekonomika, se skrývá potenciální katastrofa, která může Evropu postihnout, a tou je zásobování vodou. Méně než 40 % jezer, řek a pobřežních vod v EU je v dobrém ekologickém stavu, přičemž jen 26 % není považováno za chemicky znečištěné. Posledně jmenované číslo se od roku 2015 snížilo o sedm procentních bodů, což svědčí o znepokojivém poklesu kvality vody v krátkém časovém období. To vše vyplývá ze zprávy, kterou počátkem února zveřejnila Evropská komise a která zkoumala vodní zdroje kontinentu.
V politicky polarizovaném světě je snadné zapomenout na zásadní význam ekologických a environmentálních otázek a jejich dopad na naši společnost, zejména proto, že debata o stavu přírody kolem nás bývá nakloněna ve prospěch dalekosáhlých klimatických programů. Konzervativci nesmí zapomínat na to, jak důležitá je zdravá voda pro udržitelnost pěstování plodin a pro to, aby se budoucí generace našich národů mohly procházet po stejně svěžích lesích a loukách jako my dnes.
Nepřiměřené přehlížení environmentálních témat, které je bohužel na pravici běžné, se projevilo, jak jinak, při oznámení samotného komisaře, který zprávu o neutěšené situaci s vodou v EU předložil. Jessika Roswallová je švédskou zástupkyní ve druhém „kabinetu“ Ursuly von der Leyenové a její zodpovědnost jako Evropský komisař pro životní prostředí, odolnost vůči vodě a konkurenceschopné oběhové hospodářství je daleko od prestiže předchozí švédské komisařky (nechvalně proslulé) Ylvy Johanssonové jako komisařky pro vnitřní záležitosti. V pravicových kruzích bylo její odsunutí na pozici, která je považována za poměrně nevýraznou, zesměšňováno jako porážka. Snad ještě v jiné podobě se objevuje banalizace environmentálních otázek.
Zpráva uvádí, že ke zhoršujícímu se stavu evropských vodních zdrojů přispívá mimo jiné znečištění živinami ze zemědělské činnosti. Zpráva rovněž poukazuje na zhoršující se stav mořských ekosystémů. Kontroverzní opatření EU v těchto oblastech známe, neboť jsou kritizována za to, že jsou zaměřena proti zemědělcům a rybolovu. Právě důsledky toho, co je vnímáno jako znepřátelení těchto odvětví ze strany elit EU, přivádějí zemědělce k protestům v několika evropských zemích.
Konzervativní a euroskeptická hnutí se tak dostávají do obtížné situace, kdy jsou nucena volit mezi řešením závažných problémů znečištění a nadměrného rybolovu a obhajobou svých zemědělců a rybářů. Konzervativci možná budou muset v těchto tématech zostřit své politické formulace, aby neohrozili budoucnost evropských vodních zdrojů – ale zároveň se ujistit, že neztratí svou tradiční podporu v zemědělském sektoru. V opačném případě by si centralisté EU a klimatičtí aktivisté mohli vytvořit monopol na řešení těchto problémů, což by vedlo pouze k dalšímu neúměrnému postihování zemědělství a rybolovu. To je třeba mít na paměti, protože EU formuluje „strategii odolnosti vůči vodě“, která bude tvrdit, že tyto problémy odstraní.
Dalším tématem, kterému se zatím nedostalo široké pozornosti, přestože má závažné důsledky pro zdraví a dlouhověkost evropské společnosti, je výskyt znečišťujících látek PFAS a dalších „věčných chemikálií“ ve vodě. PFAS jsou syntetické sloučeniny používané k výrobě výrobků, zejména tkanin, odolných vůči teplu, vodě a skvrnám. Do přírody se uvolňují při rozpadu těchto výrobků a jejich nesprávné likvidaci. I to je předmětem akčních plánů nové Evropské komise, která již na počátku formulovala své ambice řešit znečištění PFAS, které dlouhodobě ovlivňuje zdraví a plodnost lidí, zvířat i rostlin.
Podle dvou nedávných studií, které provedl deník Le Monde, je ve Francii téměř každý člověk vystaven nadměrnému příjmu PFAS z pitné vody. V některých oblastech Paříže je úroveň kontaminace PFAS závratně vysoká a až 60krát překračuje doporučené limity. Skandály se objevily také ve Švédsku, kde byl v celých malých městech zjištěn nebezpečně vysoký obsah PFAS v místní vodovodní síti.
V této otázce mají konzervativci snazší pozici ve srovnání s otázkou znečištění pocházejícího ze zemědělství. Volání po zákazu sloučenin PFAS v EU již sílí a jediným rizikem spojeným s jejich podporou je křížení zájmů průmyslu, který dost možná otráví Evropu pro všechny budoucí.