Subscribe
Stav svobody projevu a svobody slova v Evropě je v souvislosti s islamistickými teroristickými útoky, jako bylo vraždění v redakci Charlie Hebdo v roce 2015, velmi aktuálním tématem. V některých zemích, například v Dánsku a Švédsku, utváří politický diskurz již od poloviny roku 2000, kdy byly dánskému listu Jyllands-Posten adresovány vážné a věrohodné výhrůžky ze strany islamistů za to, že zveřejnil karikatury proroka Mohameda. Solidární akce ve Švédsku v roce 2006, kdy strana Švédští demokraté některé karikatury znovu zveřejnila na svých internetových stránkách, vedla k tomu, že ministr vlády jejich internetové stránky dočasně zrušil.
Švédsko a Dánsko se v posledních letech opět staly středem pozornosti v Evropě v otázce svobody projevu, a to díky široce medializované aktivitě zejména tří osob. Rasmus Paludan, dánsko-švédský politik, který se stal právníkem, Salwan Momika, irácký žadatel o azyl, a Salwan Najem, k němuž se vrátíme později. Všichni tři prosluli svými četnými veřejnými manifestacemi, při nichž mimo jiné pálili a znesvěcovali korány jako protest proti náboženství islámu, které ostře kritizovali. Všichni tři byli za své činy stíháni švédskými soudy za podněcování proti muslimům.
Minulý týden však byl jeden z nich zabit a jako takový nebyl odsouzen. Salwan Momika byl zavražděn, přestože žil na utajené adrese kvůli výhrůžkám, které mu byly adresovány, několika muži, kteří vtrhli do jeho domu a zastřelili ho, když živě vysílal pro své četné stoupence. Jeho netrpělivě očekávaný rozsudek, který měl být zveřejněn následující den, nebyl vyhlášen. V podstatě však již byl za své znesvěcení odsouzen k trestu smrti.
To je jedna z výzev, před kterými stojí Švédsko a možná i celá Evropa. Dokážou naše vlády ochránit ty, kteří jsou k islámu kritičtí, před radikálními islamisty, kteří se chtějí pomstít? Další výzvou je způsob, jakým je právní pojem podněcování vykládán soudy. Mnozí právní vědci a právníci kritizovali procesy s Rasmusem Paludanem i Salwanem Momikou.
Paludan byl v listopadu 2024 odsouzen za podněcování proti muslimům během manifestací proti Koránu v roce 2022. Jádro jeho rozsudku nebylo široce zpochybňováno – ve skutečnosti se dopustil obscénních tvrzení a výroků o muslimech jako skupině. To je v souladu s tím, co zakazuje švédský zákon proti podněcování. Problém identifikoval významný odborník na svobodu projevu Nils Funcke v tom, že v rozsudku bylo Paludanovo znesvěcení Koránu a výroky o islámu (jako takovém, nikoli o muslimech) považováno za přitěžující okolnost jeho slovního podněcování, čímž bylo nepřímo zakázáno neuctivé zacházení s islámem a jeho svatými texty. Funcke a další kritici odsoudili zahrnutí těchto okolností do rozsudku jako návrat zákonů o rouhání, které byly ve Švédsku zrušeny v roce 1970.
Salwan Momika nebyl za veřejné pálení koránu pravomocně odsouzen, protože byl zabit ještě předtím, než rozsudek nabyl právní moci. Momikův partner, který ho doprovázel na všech manifestacích, irácký uprchlík Salwan Najem, však byl odsouzen. V odůvodnění rozsudku, kterým soud uznal Najema vinným z podněcování, mu přičítal odpovědnost za výroky zesnulého Salwana Momiky s odůvodněním, že Salwan Najem se od nich nedistancoval. Salwan Momika se podobně jako Rasmus Paludan dopouštěl neslušných tvrzení a výroků na adresu muslimů jako skupiny. Skutečnost, že Momika skutečně podněcoval proti muslimům, tedy není faktem, který je předmětem sporu – skandální je, že člověk, u něhož nebylo prokázáno nic jiného než znesvěcení Koránu a vyjádření názoru na islám, byl shledán vinným z trestného činu. Nils Funcke a další právnické hlasy opět bijí na poplach před návratem účinného zákona o rouhání.
Většina kritiků případu Salwana Najema je sice přesvědčena, že rozsudek bude zrušen, pokud bude přezkoumán vyšší soudní instancí, ale stav, v němž se od února 2025 nachází švédská svoboda slova, je velmi nejistý. V neposlední řadě proto, že ani ostatní kritici islámu nemusí být v bezpečí před mimosoudními akty pomsty.