
Donald Trump chtěl 13. února opět vystoupit na pódiu se stylem, který ho provází celou jeho kariéru, nejprve jako podnikatele a poté jako politika. Mohl počkat na projev svého náměstka JD Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci, který byl naplánován na 14. února, ale místo toho se do toho pustil a oznámil přímé kontakty s Putinem a Zelenským, samozřejmě v rámci tématu konfliktu na Ukrajině. S Putinem se podle toho, co magnát řekl novinářům v Bílém domě, již hovořilo o schůzce v Saúdské Arábii a „příměří“ na ukrajinském území by mohlo být v dohledné době na dohled. To vše právě ve chvíli, kdy se mezinárodní tisk i evropské kanceláře začaly zajímat, kam se poděl Trumpem ve volební kampani ohlášený plán vyřešit situaci během několika hodin. Přicházejí prohlášení o záměru.
PODMÍNKY NEGACÍ
Původní podmínky debaty jsou poměrně zajímavé a ponechávají prostor pro různé analýzy. Samozřejmě, že u tak mnohotvárné záležitosti, jakou je konflikt na Ukrajině, nemohou být analýzy výsledků operací a jednání jiné než stejně složité. Záměrně lze začít Trumpovými výroky ohledně osudu Ukrajiny v rámci Severoatlantické aliance. Podle magnáta by ve skutečnosti žádné místo v NATO pro Kyjev nebylo. Přinejmenším ne v blízké budoucnosti. To by, jak ukrajinský vůdce rovněž zdůraznil, znamenalo pro Kyjev nutnost zřídit vojenské zařízení (i po skončení konfliktu), které by udržovalo východní hranici v bezpečí stejně, jako by to dělaly síly NATO podle článku 5. Ukrajina se samozřejmě obává, že jakákoli dohoda, které by bylo možné dosáhnout a která by neobsahovala přísné vojenské závazky (což by v současné době pravděpodobně splňovalo pouze členství v NATO), by pouze nahrála Moskvě. Rusko by totiž mělo čas se vzpamatovat, přeskupit síly a znovu zaútočit na území Kyjeva, nyní s jistotou, že síly NATO stojí pevně a existuje značná beztrestnost.
FONDY A PRVKY ZDROJOVÝCH ZEMÍ
Naprosto zajímavým tématem je žádost USA o dodávku určitého množství (zdá se, že mezi 300 a 500 miliardami dolarů) prvků vzácných zemin. Tyto prvky jsou základním materiálem pro výrobu technologických přístrojů, které se pro USA staly jedním z nenahraditelných aktiv v konfrontaci s asijským gigantem. Právě na to se údajně v těchto dnech zaměřil americký ministr financí Scott Bessent, který Zelenskému předložil návrh dohody o hospodářské spolupráci výměnou za pokračující materiální podporu ze strany USA. Ukrajina ze své strany již naznačila svou značnou připravenost spolupracovat s USA v oblasti těžby surovin. Protihodnota za tuto výměnu je v současné době nejasná. Nebyly vydány žádné oficiální nóty, ačkoli sám magnát nedávno zdůraznil, jak USA ve srovnání s evropskými zeměmi zajistily Kyjevu největší díl pomoci ve výši zhruba 300 miliard dolp, putin, zelenskij, eulars. Základem dohody, kterou si nová americká administrativa představuje, by tedy mohlo být něco za něco, přinejmenším za pokračující podporu.
Evropa v pozadí
Jestliže je na jedné straně důležité analyzovat, jak se zájmy USA v této chvíli přiklonily k nerostným zdrojům na ukrajinském území a jak bylo členství v Severoatlantické alianci odsunuto na vedlejší kolej (opět ze strany Washingtonu), na straně druhé zůstává role evropských kancléřství v celém tomto scénáři spíše okrajová. Evropské země opakovaně zdůrazňovaly zásadu, že jednání a dohody nelze dosáhnout bez Kyjeva a EU, ale na Trumpa to zřejmě nezapůsobilo. V současné době totiž není do jednání zapojen žádný z členských států EU. To je o to větší problém, pokud vezmeme v úvahu zásadu – tentokrát vyjádřenou USA – že to nebude NATO, kdo zajistí Kyjevu bezpečnost. Břemeno kontroly východní hranice by tak téměř jistě mohlo padnout na země EU, aniž by se mohly vyjádřit.