Subscribe
V roce 2024 zaznamenala italská ekonomika růst HDP o 0,7 %, čímž potvrdila pozitivní trend pozorovaný již v roce 2023.
Podle Istatu se na zlepšení ekonomických ukazatelů podílela především domácí poptávka (+0,5 %) a čistá zahraniční poptávka (+0,4 %), zatímco změna stavu zásob měla mírně negativní dopad (-0,1 %). Na straně nabídky se přidaná hodnota zvýšila v různých odvětvích, přičemž v čele stálo zemědělství (+2,0 %), následované službami (+0,6 %) a průmyslem (+0,2 %).
Jeden z nejvýznamnějších údajů ve zprávě Istatu se týká deficitu veřejných financí. Poměr deficitu k HDP činil -3,4 %, což znamená jasné zlepšení ve srovnání s -7,2 % zaznamenanými v roce 2023. Tento údaj představuje pozitivní signál pro stabilitu italských veřejných financí a pro důvěru investorů. Primární saldo, které nezahrnuje úroky z dluhu, rovněž zaznamenalo obrat trendu, a to z -3,6 % na +0,4 %. To znamená, že po odečtení úroků stát vybral více prostředků, než vydal, což je klíčový faktor pro dlouhodobou udržitelnost veřejného dluhu. Istat zdůraznil nárůst daňového zatížení, které v roce 2024 dosáhlo 42,6 % HDP oproti 41,4 % v roce 2023. Tento nárůst byl podmíněn zvýšením daňových a odvodových příjmů (+5,7 %), které bylo vyšší než růst HDP v běžných cenách (+2,9 %). Tento údaj odráží zlepšení schopnosti státu vybírat daně, ale zároveň upozorňuje na větší fiskální zátěž pro občany a podniky. I přes zlepšení deficitu zaznamenal poměr dluhu k HDP mírný nárůst, a to ze 134,6 % v roce 2023 na 135,3 % v roce 2024. Při srovnání s údaji za roky 2021 (145,7 %) a 2022 (138,3 %) je však patrné postupné omezování veřejného dluhu. Úkolem pro nadcházející roky bude udržet tento klesající trend, zajistit udržitelný hospodářský růst a zlepšení primárního salda. Údaje, které zveřejnil Istat, překonaly vládní prognózy, což vyvolalo pozitivní komentáře ministra hospodářství a financí Giancarla Giorgettiho. „Dnešní údaje Istatu potvrzují, jak jsme vždy pevně tvrdili, že stav veřejných financí je lepší, než se očekávalo,“ uvedl ministr. Giorgetti pak zdůraznil, jak primární přebytek představuje „morální zadostiučinění“ pro vládu, která v prosinci aktualizovala své odhady růstu. Navzdory pozitivním signálům ministr zdůraznil, že je třeba nepolevovat v ostražitosti: „To vše je samozřejmě potěšující a je to důvod ke spokojenosti. Nemůžeme se však nyní zastavit: výzvou je růst ve velmi problematickém kontextu nejen v Itálii, ale i v celé Evropě.“
Rok 2024 je pro italskou ekonomiku rokem konsolidace, kdy HDP vzroste o 0,7 %, schodek se výrazně zlepší a primární saldo bude kladné. Rostoucí daňové zatížení a stále vysoký veřejný dluh však zůstávají výzvami, které je třeba řešit, aby byl v nadcházejících letech zajištěn solidní a udržitelný růst. Vláda bude muset i nadále pracovat na hospodářských politikách zaměřených na posílení konkurenceschopnosti země, stimulaci investic a podporu zaměstnanosti, aby si udržela pozitivní trend. Při pohledu do budoucna bude nezbytné stimulovat produktivitu a inovace a upřednostňovat strategická odvětví, jako je digitalizace a ekologický přechod. Kromě toho evropský a globální kontext, který se vyznačuje geopolitickou a hospodářskou nejistotou, vyžaduje jasnou strategii na ochranu růstu a snížení nerovností. Strukturální reformy a vyvážená fiskální politika budou zásadními nástroji pro řešení výzev příštího desetiletí a zajištění hospodářské stability země. Dále bude důležité sledovat měnovou politiku Evropské centrální banky, která by mohla ovlivnit náklady na úvěry pro rodiny a podniky. Stabilní úrokové sazby by podpořily investice, což by přispělo k dalšímu růstu. Itálie bude muset také posílit svou pozici na mezinárodních trzích, zlepšit konkurenceschopnost podniků a podpořit vývoz. V neposlední řadě budou pro řešení výzev neustále se měnícího trhu práce klíčové investice do odborné přípravy a digitálních dovedností.
Alessandro Fiorentino