Evropa a Trump

Donald Trump je politik, který přinejmenším vzbuzuje emoce a názory. Má nekonvenční rétorický a politický styl, ale zároveň v mnoha oblastech vede velmi aktivní a agresivní politiku. Trumpův pohled na konflikt na Ukrajině, jeho ochota jednat přímo s Ruskem, jeho neochota platit za obranu Evropy a jeho výroky o Grónsku, Kanadě a Panamě přinejmenším rozvířily geopolitický kotel. Jeho agresivní celní politika rovněž vyvolala obavy na burzách a ve finančních systémech po celém světě.

Obhajovat Trumpa není snadné, pokud jste konzervativní Evropan. Ale možná ani nemusíte Trumpa obhajovat, pokud jste konzervativní Evropan.

Ještě před Trumpovým volebním vítězstvím dokázali političtí odpůrci pravicových stran využít ideologické spřízněnosti mezi evropskou pravicí a americkými republikány k tomu, aby se pokusili poškodit evropské konzervativce. Nyní, když se Trumpův politický program rychle promítá do konkrétní politiky, je tato strategie ještě snadněji použitelná. Víme, že jak Trumpovy názory na válku na Ukrajině, tak jeho názory na cla otřásají světovými zeměmi a ekonomikami. Bezpečnostní situace se mění a akciové trhy po celém světě klesají. A za to vše může pravicový politik Donald Trump.

Pak vyvstává otázka, jak by měli konzervativně smýšlející lidé v Evropě a EU na Trumpa reagovat. Měli bychom být rádi, že vyhrál prezidentské volby, nebo bychom si měli myslet, že by bylo lepší, kdyby vyhráli demokraté? Jak by měli evropští konzervativci reagovat, když se jich novináři a političtí oponenti ptají, zda „mají Trumpa rádi“?

Odpověď není zřejmá. A to je pro konzervativce problém. Některé věci, které Trump dělá, můžete ocenit, ale u jiných stále velmi váháte.

Mnoho pravicových lidí oceňuje, že Trump řeší nelegální přistěhovalectví a že vážně útočí na organizovaný zločin. Mnozí také oceňují, že tak otevřeně vystupuje proti kultuře probuzení. Zdá se, že Trump a jeho spolupracovníci to myslí vážně, když říkají, že chtějí odstranit woke kulturu z univerzit, vládních úřadů a důležitých institucí obecně. Pro mnoho konzervativců po celém světě je to, co se v současnosti děje na domácí půdě ve Spojených státech, něco jako sen. Západ má konečně vůdce, který se odváží postavit intelektuální levici na univerzitách, v médiích a v establishmentu obecně.

Zároveň má ale mnoho lidí potíže s Trumpovou šokující zahraniční politikou. Když americký prezident otevřeně řekne, že by se Kanada měla stát státem Spojených států nebo že by se Grónsko mělo stát americkým majetkem, lidé po celém světě zvedají obočí. Grónsko patří Dánsku a je samozřejmě urážkou Dánska a Evropy obecně, že si Trump dovolí takto mluvit o evropském území.

Mnoho lidí také reaguje na Trumpovu celní politiku. Zastánci volného obchodu tvrdí, že na současné celní válce prodělají všichni, včetně americké dělnické třídy. Mnoho podnikatelů v Evropě se obává, jak se bude dařit jejich prodeji ve Spojených státech, když cla zdraží jejich zboží. Kromě toho se politici i obyčejní lidé na celém světě obávají poklesu ekonomiky, který může způsobit všeobecná nejistota a nestabilita.

A i když s některými částmi americké zahraniční politiky sympatizujete, může se vám zdát, že Trumpova administrativa je v mezinárodních vztazích až příliš agresivní. Diplomacie má být přece diplomacie, ne? Příliš přímočarý způsob jednání na mezinárodní scéně může vyvolat spíše odpor než sympatie.

Jak by tedy měli uvažovat konzervativní Evropané? Měli by Trumpa podpořit, nebo ne? Měli by říci, že se jim Trump líbí, nebo ne? Odpověď není zdaleka tak jednoznačná.